Už jistě víte, že jsme se vydali na silvestrovské „svátky“
do Egypta, do Hurghady. Já osobně jsem nikdy v Egyptě nebyla a tak jsem
ani moc nevěděla, co od toho mám čekat.
Když jsme vyjeli z letiště a já uviděla ty veškeré polorozpadlé
budovy, některé rozbourané, docela jsem se zhrozila a ani jsem nevěděla, jestli
se vlastně na celý tento pobyt těším. To se samozřejmě změnilo po příjezdu do
hotelu, protože ty resorty jsou překrásné. Všechno čisté, dostavěné,.. To je
samozřejmě trošku nadsázka. Nicméně udržované to zde je a to hodně. O všechno a
taky o všechny se tady hezky starají. Když jsme s autobusem rozváželi lidi
do jejich resortů, byla jsem možná zhrozená ještě více, protože některé
vypadali ještě hůř, než ty polorozpadlé budovy.
No ale náš resort je překrásný. Opravdu se při cestování do
Egypta vyplatí, si připlatit, je to opravdu hodně znát. My osobně jsme byli
v hotelu Hilton Long Beach. Je
to, jak je zde zvykem, komplex několika bazénů, zábavy a všech možných atrakcí.
Touhle dobou co to píšu, ležíme u bazénu v riflích a ve
svetru, konkrétně já. Není tu největší teplo, nebo jsme spíš nevyspalí, protože
jste letěli přes noc a nenaspali jsme více jak hodinu. V letadle se tedy
vůbec spát nedá.
Na cestu sem jsme si nadělili k vánocům podvodní
kameru, ale upřímně jsem opravdu zvědavá, kdo ji vyzkouší, protože já nevím
jestli se odvážím jít do toho studeného moře.
Celkový dojem z téhle dovolený je skvělý. Jsem moc
ráda, že jsme se nakonec rozhodli a vydali jsme se sem a neseděli jsme doma.
Bylo to zase něco jiného, nové zážitky, procestovaný nový kus světa. Vždycky
když někam letím, nejradši bych všechny nejbližší sbalila do kufru a vzala si
je s sebou, nebo jim aspoň přispěla nějaký ten peníz na ubytování a
letenku. No a nejradši bych taky s sebou všude tahala naší yorkšírku, moc
se mi tady po ní stýská, ale zase si nedokážu představit psa v letadle.
Malý dětičky neskutečně trpý a co teprve pejskové?
Mám tady hodně čas přemýšlet a tak přemýšlím i nad blbostmi.
Třeba jsem přišla na to, že existují dva typy lidí na dovolené.
1.Typ jsou lidé, kteří pořádají tzv. „akční“ dovolené. To
znamená, že využijí každého výletu, každé akce,.. Prostě všeho, co jim daný
hotel nabízí. No a vlastně si skoro vůbec neodpočinou z toho, jak jsou
akční.
2.Typ jsou lidé jako my. Prostě takoví lidé, co si jezdí na
dovolenou odpočinout. Místo honění se za výlety, se válí na pláži a snaží se
dohnat to, co za všechny ty propracované dny ztratili. To je hlavně čas
s rodinou, nebo třeba čtení oblíbené knížky, na kterou ze všeho toho
stresu a uspěchaného života „v realitě“ neměli čas, ovšem tady ten čas je. Tady
ho můžete mít dvakrát tolik, třikrát tolik. Můžete ho mít prostě přesně tolik,
kolik chcete.
Jsem upřímně ráda, že se neřadíme mezi ten první typ,
protože já jsem spíš povaleč, co rád čte nebo si prostě toho tepla užívá a
odpočívá. Navíc výlety pořádáme každý víkend.
Takže harmonogram našeho dne vypadá nějak takhle..
Ráno, kolem 9:00 nás vzbudí „pikolík“, co nám uklízí pokoj.
To znamená jediné – cesta na snídani. Snídáme zhruba do 10:00 a poté jdeme zpět
na pokoj pro plavky. Na pláž ani nestihneme dorazit a hned mažeme na oběd. Po
obědě jdeme znovu na pokoj, konečně pro ty plavky a potapěčské pomůcky. Kolem
13:30 dorazíme na pláž a válíme se zde přesně do 16:00, protože pak začne
neskutečně foukat a jediná pomůcka jak to všechno přežít bez zmražení by byla
zimní bunda. Teď trošku přeháním, trošku víc, ale fouká tady docela pěkně.
V 18:30 jdeme na večeři a jíme a pijeme až do 22:30. Takto dlouhé večeře
vypadají asi takhle.. Jako první se najíme normální jídla (brambory, ryba,
rýže). Druhé kolo jsou dezerty. Poté přejdeme do druhé restaurace, kde jdeme
třetí kolo dezertů a zeleniny. A potom už jsou večeře skoro u konce, takže už
míříme směr bar, kde si dáme nějaký ten drink a potom jdeme zpět na apartmán.
Kde už pouze lenošíme, koukáme na filmy, čteme si knížky,. Prostě vše, co se
dělá, když se relaxuje.
Samotný Silvestr
Můj silvestrovský den začal už ve 4.ráno, když mě probudil
neskutečný vítr venku. Věděla jsem, že všechny plány na dnešek padají, protože
je jasné, že do moře opravdu nevlezu, když tam takhle fouká. Na snídani jsme
vyrazili dnes trošku později než obvykle. Pupek jsme si tolik nenacpali,
protože jsme šetřili místo na večer. Teda, já jsem šetřila. Po snídani jsme šli
na pokoj a potom hned k bazénu. K bazénu jsme si dali věci a šli na
oběd. No, oběd jsem taky dnes nesnědla. U bazénu jsme strávili celé odpoledne.
Fotili jsme se podvodní kamerou a dělali hlouposti. Dostali jsme z toho všeho
skotačení hlad, tak jsme vyrazili směr druhý bazén. Tentokrát nevyhřívaný,
takže jsme si dali jenom pizzu, kterou zde dělali a šli k moři
s úmyslem vyfotit silvestrovské fotky. Tak strašně se mi klepaly ruce
zimou, že z milionu vyfocených fotek je použitelná pouze jedna. Teď už
k samotnému večeru. Už při obědě nás vyrušila nějaká cimbálová muzika,
takže jsme tušili v jakém duchu se celý večer ponese. A opravdu jsme se
nezmýlili. Večer obsahoval břišní tance, tancování malých dětí podle
předcvičovatele a jako poslední místní zvyk, tanec muže převlečeného jako žena.
Není to úplně převlek, ovšem má na sobě šaty a točí se dokola a dokola, třeba
to někdo taky už viděl. Celý večer zde byla i spousta jídla, která nás asi
upoutala ze všeho nejvíc, abych se přiznala. Ani jsme zde nevydrželi do konce.
V Egyptě je hodinový posun času, takže když „rusáci“ oslavili Nový rok, my
jsme se sebrali a šli jsme na pokoj. Vzali jsme si s sebou věci na
přípitek a poté jsme si na pokoji dávali sirky do očí, abychom neusnuli. Oslavili
jsme egyptský Nový rok, připili si, koukli se na ohňostroj, já zavolala
přítelovi a šli jsme si lehnout.
Takže takhle nějak probíhal náš Nový rok.
Říkáte si, že jsme nebyli příliš akční? A víte proč? Protože
jsme povaleči.
Já doufám, že vy jste si Nový rok užili podle vašich
představ, stejně jako my. A taky doufám, že jste ho strávili s těmi
nejbližšími. Nikdy totiž nevíte, co se může stát.
Mám Vás moc ráda,
Twerina.
Žádné komentáře:
Okomentovat