Blogmas #23+24 - Vánoce u nás

Zdravím,
doufám že jste si štědrý den užili v klidu a hlavně bez internetu a s rodinou.
Já jsem se rozhodla tyto dva blogmasy spojit dohromady, protože u nás byl Maces a já jsem se mu chtěla naplno věnovat. Doufám, že to nebude nějak vadit. Všechno jsem vám to dokumentovala a určitě se můžete těšit na článek Co jsem dostala k vánocům.

1.společné vánoce

Tento rok jsme se s přítelem rozhodli, že si uděláme i svoje vánoce. Sice dřív, ale uděláme. Nejdřív jsem se na to moc netvářila, protože přece jenom Vánoce jsou rodinný čas a asi jsem si na to přišla moc sobecká, abych trávila Vánoce ještě s ním. Možná to asi ne každý pochopí, ale jsem jedináček takže jsem zvyklá na sestavu „Já, Mamka, Taťka“, už minulý rok to byla změna, když s námi byla taťkova přítelkyně. Tak tenhle rok u nás z 23. na 24.spal Maces. Já jsem totiž 24.dopoledne musela jet k tátovi (další změna oproti normálu).

Hned po tom, co jsem vstala jsem šla okupovat mamky postel a koukat na pohádky. Hned potom, co jsem dokoukala pár pohádek, udělala jsem si polevu na perníčky a začala zdobit. Zdobení mi moc nejde, ale moc mě to baví. Ani nevím proč, když je to všechno opatlaný a ulepený. Když mě to přestali bavit, vrhla jsem se na vánoční stromeček. Letos to bylo všechno jinak, protože jsem dávala světýlka já a ne mamka, navíc jsme zdobili jiným stylem než kdy předtím, takže jsme vůbec nevěděli, jaký máme čekat výsledek. Dopadlo to však lépe, než jsme čekali. Maces byl dopoledne v práci, takže přijel hned co to šlo. Zrovna když přijel jsem pekla muffiny, na které jsme si koupili kolotoč. Když jsme je dopekli, jela jsem na poštu vyzvednout poslední vánoční dárek, na který jsem stejně nakonec zapomněla. Když jsme dorazili domů, oblékla jsem se a vydali jsme se s Macesem na večeři. Byl to první takový společný večer, musím se přiznat, že jsem byla docela dost nervózní. Ale hned potom, co mi paní číšnice pochválila moje vlasy, to ze mě tak nějak opadlo a myslím, že to i Maces poznal. Byl to strašně fajn večer. Bohužel nám babičky pračka nepřála a rozbila se, což znamenalo jediné. Převést naši starou k ní domů. Takže Maces musel na chvilku odjet. Když se vrátil, nastalo rozbalování dárků. Byla jsem zase strašně nervózní.  Nakonec jsem pochopila, že vlastně vůbec nebyl důvod.

Ráno jsme museli vstávat fakt brzo, ale pochopitelně se nám moc nechtělo. Když jsme se vykopali z postele, uvědomili jsme si, že už je fakt pozdě a že máme co dělat, abychom stihli ten zatracený vlak. Bylo to jen tak tak, ale nakonec jsme to stihli. Cesta utekla jako nikdy. Když jsem přišla k taťkovi, sedla jsem si na sedačku a začali jsme si povídat. Povídali jsme si tak dlouho, až bylo dávno po dvanácté a nám došlo, že oběd u babičky už asi nestíháme. Proto jsme se rozhodli, že si tedy dárky rozbalíme dříve, než až po obědě. Když jsme dorazili k babičce, dali jsme si hodně pozdní oběd a začala další rozsáhlá konverzace. Z této konverzace nás vysvobodil až dědy nápad, že položíme nový koberec. Po této „Pat a Mat“ akci jsme jeli domů, protože mamka už byla na cestě pro mě. Doma nastal chaos, nechápala jsem proč děláme takovou kvantu chlebíčků a jednohubek jenom pro nás. Není nás zas tak moc a navíc nám chlebíčky moc nechutnají. Sice jsem nechápala ale vrhla se do pomáhání. Nakonec už bylo dost hodin na to, začít večeřet, konečně! Prostřeli jsme stoly, jak pro nás tak pro naší psí slečnu. Po večeři samozřejmě nastalo rozbalování dárečků. Když jsme všechno rozbalili, pohráli si hru, někdo zaklepal a nakonec na chodbě zazvonil zvoneček. Moc jsem nechápala a docela dost jsem se bála. Mamka mě vyslala otevřít dveře a tam stála „babička s dědou“. Moc jsem si přála, aby přišli ale mamka říkala, že se jim to nebude hodit. Byl to nakonec moc fajn večer plný překvapení.

Tak tohle by bylo shrnutí celých mých Vánoc. Doufám, že jste je měli také tak úžasné.