Jako každá třída, má i ta moje nějaké problematické spolužáky. Nejsou problematické, jsou jiným slovem otravné. Mají potřebu mluvit i když se jich nikdo na nic neptal. Mám čest, vedle jednoho takového sedět. Ale upřímně si myslím, že si s ním pokecám víc, jak s kýmkoli jiným!
Neznám hodnějšího kluka, než je Petr. Ale musí se to s ním prostě umět. Ne na něj ječet, když se vám něco nelíbí. Je jasné, že to pak bude dělat naschvál a ještě ve větší míře. Musíte na něj jinak. Prostě ho musíte hezky oslovit a poprosit.. "Petře prosím, necháš toho? Ruší mě to." a je to v pohodě.
Nejedná se pouze o to, co se děje ve třídě, ale i normální život. Když lidé neustále jenom buzerují a pak se diví, jakým způsobem se k nim chováte. Nemám na mysli teď to, když vás někdo o něco poprosí.
Ale takové ty věci, třeba v rámci učitelů. Neustále jenom křičí, rozkazují a pak řeknou "kdo mi odnese věci?" no jasně že nikdo, kdo by odnášel věci někomu, kdo neustále řve, ječí. Nebo věta "když něco nechápete, nebojte se zeptat." Zeptáte se a začne neskutečný řev! Proto já už se skoro na nic neptám. A nebo "Nemám energii neustále něco vysvětlovat, zeptej se spolužáků".
Moc bych si přála, aby se někdy učitelé vžili do nás a sami si to zkusili. Včera se mi zrovna stalo něco, co doteď nechápu. Zapomněla jsem poprvé svůj domácí úkol z češtiny a hned mám 5, ale ve třídě jsou tací, co zapomínají neustále a nic. Dostali ji až včera. Nepřijde mi to fér a nikdy připadat nebude.
Dále nemám ráda výmluvy typu "Nemám čas, protože..". Mám spoustu přátel, se kterými jsem se neviděla přes měsíc. Píší, jak se jim stýská, ale čas si neudělají. Takže se jim prostě nestýská. A pak, když se na ně "vybodnete" vy stejný způsobem, jako oni. Nedokáží to překonat. Je to pro ně těžké. Ale myslí někdy na to, jak je asi vám? Nemyslí, jsou to bezcitní lidé:--)
 |
| ♥ |
Žádné komentáře:
Okomentovat