Většina lidí je o vánocích celý den v pyžamu, válí se v posteli, na gauči, koukají na pohádky, pojídají cukroví. Ale co takhle v tenhle den udělat i něco pro sebe?
Rozhodla jsem se, že až se ráno vzbudím, chtěla bych se jít projít do toho tichého města. Jenže oni většinou nejsou tak tiché. Všichni dohání na poslední chvíli všechny resty, dokupují dárky, které nestihli koupit, přitom..kdyby raději byli doma s rodinou, udělali by lépe!
Nebo je tady jídlo, jídlo na celý den. Bramborový salát, řízky, vinné klobásy,.. Tohle všechno si moje mamka připravuje už večer 23.12, mezitím co já zdobím stromeček a proto pak máme celý den pro sebe. Akorát se to všechno opeče pár minut předtím, než se bude jíst! Ale zase nezastávám metodu "Co si kdo vezme, to má", protože třeba u nás doma nepreferujeme narvanou ledničku, aby praskala ve švech. Vánoce nejsou o jídle, ani o dárcích (to už jsem ale zmiňovala). Dnes jsem zabloudila do obchodního centra Nisa a nestačila jsem se divit! Takové davy! Takové fronty...CO všichni blázníte?
Já osobně si myslím, že kdyby jste dali svým nejbližším čas s vámi, ocenili by to více než dárky za miliony. Aspoň takhle to mám já. Neříkám, že mě dárky netěší..Moc mě těší! Jsem moc ráda, když si mohu otevřít ten balíček a najít tam něco..překvapení prostě! Pocit k nezaplacení, ale stojí to za tu strkanici v nákupáku?
Žádné komentáře:
Okomentovat