Dnes jsme měli ve škole sportovní den a já už byla přesvědčená, že na něj nepůjdu. Vůbec mi večer nebylo dobře a chtěla jsem se na to vykašlat. Ale tenhle obrázek mě vážně motivoval a rozhodla jsem se ukázat všem lidem, kteří se mi posmívají, že neumím běhat, ukázat jak to doopravdy je!
Ráno hodně pršelo a tak jsem se bála, jak to vůbec bude, protože tartan bude určitě klouzat!
Před během jsme skákali do dálky a vrhali koulí. Před vrhem koulí jsme se s holkami šly přitahovat, aby jsme si ukázali jak jsme silný. Dávali jsme si k těm hrazdám (nebo jak to nazvat) závody, a mě to ujelo a celou tu trávu jsem jela po zádech! Mám je celé odřené a asi tři modřiny, celkem dost mě bolí kostrč.
Po tomhle incidentu jsem se hodně bála běhat rychle, ale zase jsem si vzpomněla na tento obrázek!
Když přišel čas na sprint, rozdělili si nás do 3 skupin, 2x po třech a jednou po čtyřech. Já jsem byla ve skupině s Amálkou a Sárou Malečkovou. Startovali jsme z bloků, což byl docela boj. My ve škole z bloků moc nestartujeme, tak jsme vůbec nevěděli, jak to funguje! Teda ne my.. Jenom já a Amálka. Sára sportuje hodně takže to dobře zná!
Když pak učitel řekl.. "Teď!" Vypálila jsem jak nejvíc jsem mohla! Doběhla jsem 2, což je pro mě docela dobrý úspěch! Když jsme potom koukali na čas, zjistila jsem, že jsem doběhla rychleji, než jedna holka od nás ze třídy, která jezdí na různé akce, jako třeba "Štafeta pro Růženku, atd." Byla jsem vážně moc překvapená!.
Potom už nás čekal jenom vytrvalostní. Vždycky jsem byla poslední a většinou jsem ke konci jenom chodila. Tenhle rok jsme běhali 800m, dvě kolečka, když jsme na to koukali, zdálo se to jako hrozně moc! Ono to i moc bylo.
Když si nás zavolali na start, měla jsem pocit, jako kdybych měla každou chvilku zvracet. Bylo mi divně, všechno se mi tak honilo hlavou.. "Nebyla to blbost sem chodit? Může za to ten obrázek? Nemám na to! Nedám to" Najednou jsem slyšela jenom "Teď!". Vyběhla jsem, ale ne moc rychle, šetřila jsem si hodně síly. Byla jsem asi osmá z deseti. Držela jsem tempo se Sárou, protože jsem věděla že ona ví jak se to běhá. Najednou po prvním kolečku všichni pomalu začali odpadat, cítila jsem se úplně bez energie, měla jsem hrozně těžké nohy ale věděla jsem, že to musím zvládnout! Nakonec jsem doběhla pátá! Což je vážně super! Můj čas, byl 3:37. Myslím si, že je to vážně super!
Moje nejlepší kamarádka Terka, běželi to stejné jako já, ale ona chodí do deváté třídy a chodila na atletiku a její čas, byl 3:33. Bohužel, ji zpomalily její promlémy s kolenem, ale i tak.. Byla jsem tak šťastná, když jsem se to dozvěděla a hrozně mě to nakoplo! Chtěla bych začít běhat, ale to by mi asi každý den musel někdo posílat takovéhle obrázky:)
Každopádně..NEVZDÁVEJTE SE A UKAŽTE OSTATNÍM, ŽE NA TO TAKY MÁTE!
Žádné komentáře:
Okomentovat